Ostrov Šcédro jižního pobřeží Hvaru znají především jachtaři, kteří se při svých toulkách po Jadranu rádi zastavují v jeho neobydlených odlehlých zátokách, případně zakotví ve dvou chráněných zátokách na severu ostrova, kde mohou v místních restauracích ochutnat rybí speciality a zapít je džbánkem dobrého vína, a pak zase plují dál.
Nevelký ostrov o rozloze sedm a půl kilometrů je od jižního pobřeží Hvaru oddělen Šćedranským průlivem. Od pobřeží je vzdálen necelé tři kilometry. Ostrov leží přímo proti Zavale a pohled na něj přivítá každého návštěvníka, který přijede tunelem Pitve-Zavala do této části jižního pobřeží. Jeho název znamená “štědrý, milostivý”.
Vodní taxi-služba
V posledních letech se stal vděčným cílem jednodenních výletů ze Zavaly, odkud jezdí v sezóně z místního přístaviště taxi-čluny, vždy dopoledne na ostrov a v pozdějších odpoledních hodinách zpět, ale záleží na domluvě s kapitánem. Jízdní řád je vyvěšen na tabuli v přístavišti.
Bohužel, na ostrově žádné značení neexistuje, tak nezbývá než se orientovat podle mapy a vaší intuice, protože většinou tu nepotkáte ani živáčka, který by poradil. Okolí ostrova je pokryto nízkou vegetací, ale ta se směrem k východu zvyšuje a místy jsou k vidění i statné borovice.
Pirátské nájezdy
Na ostrově najdete zbytky dominikánského kláštera z 15. století s mohutnou opevněnou věží se nedají splést a po příchodu z pustého vnitrozemí opravdu překvapí. Mniši klášter opustili koncem 18. století, kdy je sužovali časté nájezdy pirátů. Od té doby značně zpustl a částečně ho již pohltila okolní zeleň. Z pobořených zbytků dýchá tajemná atmosféra, která je ještě intenzivnější, když prolezete kolem chatrných obvodových zdí bývalého kostela Panny Marie a nahlídnete do zarostlé chrámové lodi. V ospalé zátoce je pár domů, přístaviště a restaurace. Z reakce místních je poznat, že sem málokdo přichází pěšky.
Modrá laguna
Odbočka do zátoky Portoruša je označena nic neříkající šipkou. Přitom je tato zátoka velmi vyhlášená. Stezka téměř ztrácí v hustém lese, který obklopuje údolí vedoucí do zátoky, ale pak se najednou les rozevře a následuje pohled na modrou hladinu lemovanou bílým pruhem liduprázdné oblázkové pláže.
Téměř rajské místo má však své slabiny, prý stejné jako všechny ostatní pláže jižního pobřeží Šćedra, které nikdo je neudržuje a neuklízí. Půlmetrové nánosy suché mořské trávy a odpadků naplavených z moře hyzdí pláž, ale naštěstí je vlastní vstup do moře čistý. Kousek dál v zátoce kotví pár jachet, jinak je tu úplný klid – co víc si na dovolené přát?
Cestou zpátky můžete obdivovat pohledy na jižní srázy ostrova Hvar, které jsou v pozdním odpolední ozářené oranžovými paprsky slunce.