Chorvatsko je stát pyšnící se velkou oblíbeností mezi turisty, i když z historického pohledu se jedná o nejmladší evropský stát, který si svou nezávislost na bývalé Jugoslávii vybojoval při krvavé válce teprve roku 1991. Nachází se na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, má rozlohu 56 542 km2 a jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora.
Chorvatsko se pyšní nádherným pobřežím, které se táhne od Slovinska na severu až po černohorskou hranici na jihu. Dále k němu přiléhá 1185 kouzelných ostrovů v Jaderském moři a pro turisty je velkým lákadlem především křišťálově čistá voda a obrovské množství zálivů a pláží.
Jednou z nejznámějších lokalit jsou beze sporu Plitvická jezera ve vnitrozemí, jedná se v podstatě o národní park, který se pro svou krásu, mohutné vodopády a smaragdově zelená jezera dostal na seznam světového dědictví UNESCO. Celkem je v Chorvatsku takových oblastí, které si vysloužily zápis do UNESCA šest – Dubrovník, Diokleciánův palác ve Splitu, Plitvická jezera, Eufraziova bazilika v Poreči a katedrály v Trogiru a Šibeniku.
Ačkoliv se mnoho cestovních kanceláří snaží úplně přejít chorvatskou minulost, určitě je důležité zmínit válku, která v této zemi proběhla. Počátek 90. let 20.stol. bylo období, kdy se do světových médií začaly dostávat obrázky hořícího Dubrovníku a bezmocných uprchlíků. Dodnes v některých turistech zůstávají poměrně dosti smíšené pocity strachu a nejistoty, ale opravdu jich není zapotřebí. Když se po této rozmanité zemi pořádně rozhlédnete, v dnešní době tu po válečném konfliktu není (až na několik málo míst) ani památky, leda že byste sami cíleně chtěli a taková místa vyhledávali. Válka za nezávislost Chorvatska se odehrála v letech 1991-1995, kdy vyústil konflikt mezi chorvatskou policií a Srby žijícími v Chorvatské socialistické republice. Otevřené boje vypukly v srpnu roku 1991 – Srbsko a jugoslávská armáda stála proti chorvatským vojskům, bombardování zasáhlo Dubrovník, Zadar, Osijek a dokonce i hlavní město Záhřeb. K významným bitvám patří dobytí Vukovaru (srbské vítězství) a obléhání Dubrovníku (chorvatské vítězství). Na podzim 1991 se situace uklidnila a bylo stanoveno příměří, které však během dalších let bylo oběma stranami porušováno. Srbové odstřelovali chorvatská města a Chorvati zase podnikli několik malých ofenziv, kdy se dostali i do konfliktu s kanadskými vojáky OSN. Zásah OSN však nebyl dostačující a v srpnu 1995 za podpory letectva NATO proběhla rozhodující chorvatská ofenziva Bouře. V listopadu roku 1995 podepsali představitelé Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Srbska tzv. Daytonskou dohodu, která ukončila násilí a stanovila hranice mezi jednotlivými státy.