Jak se měří počasí?

Dnes si již těžko dokážeme představit život bez předpovědi počasí. Skoro až můžeme říci, že meteorologické zprávy máme neustále na očích. V ranním i večerním televizním zpravodajství, v rádiu, na internetu a v současné době především také na obrazovkách našich chytrých telefonů. Jak se ale počasí „měří“? A od kdy? Odpověď na tyto otázky často neznáme. Pojďme si je proto konečně zodpovědět.

Špatné počasí bylo od pradávna připisováno hněvu nejrůznějších božstev. A stejnou domněnku měly snad všechny známé starověké civilizace. Příkladem za všechny budiž antické Řecko nebo starověký Egypt. A neplatilo to jen na počasí. Takto chápany byly všechny nepříznivé skutečnosti.

První pokusy o předpověď počasí

Přestože počasí zajímalo učence po mnoho generací, trvala taková realita po tisíce let. Až téměř v polovině 17. století byl učiněn významný krok – Italský fyzik a matematik Evangelista Torricelli sestavil barometr.

V roce 1816 vytvořil první synoptickou mapu německý fyzik H. W. Brandes. Učinil tak na základě historických meteorologických pozorováních. Jednalo se však o jednorázový pokus, který nebyl následujících 40 let pravidelně aktualizován.

Jak to tak často bývá, změna byla učiněna až po velké tragédii. 14. 11. 1854 potopila Balaklavská vichřice velkou část anglicko-francouzské flotily mířící proti Rusku. Až poté byl vysloven návrh na pravidelné shromažďování meteorologických dat. Šlo tak vlastně o první službu, zabývající se aktuálními povětrnostními podmínkami.

Jak se měří počasí dnes?

V současné době je předpověď počasí velmi rozšířený obor. K jeho co nejpřesnější prognóze je nutné znát celou řadu fyzikálních vlastností. Jsou jimi především atmosférický tlak, vlhkost, teplota a větry. K měření se používají ty nejmodernější přístroje, včetně sond a družic operujících ve vesmíru. Ty neustále skenují zemský povrch a posílají data do meteorologických center na zpracování. Velmi často ale přesnost předpovědi závisí na úsudku a zkušenosti samotného meteorologa.